Návrh nové expozice skla umístěné v prostorech pardubického zámku vychází především ze sbírkových objektů Východočeského muzea, dále z prostorů, do kterých je expozice navržena a zároveň z konceptu Skleněného města. Města, kde je návštěvník obklopen skleněnými objekty. Města, kde se objevují stíny, odlesky, paprsky, čistá bílá až světle šedá barva pozadí, ale i neony, odrazy v kalužích, osvícené nebe. Města, kde má návštěvník pocit, že prochází sklem, poznává a porozumí skleněným objektům, nechává se jimi pohltit, propadne jim.
Schéma výstavy je uspořádáno chronologicky. Návštěvník vstupuje i odchází z výstavy totožným vstupem. Vzápětí po vstupu do expozice se ocitá na periferii skleněného města. Je ihned konfrontován s autorskou tvorbou posledních tří desetiletí, obrazně jako se i ve městě soudobá architektura představuje především na jeho předměstí. Dojem z předměstí je umocněn nepravidelným uspořádáním exponátů, vloženým objektem městské pasáže, odlišným nasvětlením.

Expozice se skládá z několika typů objektů, na (ve) kterých jsou jednotlivé exponáty ateliérového skla vystaveny.
V obou místnostech jsou umístěny vertikální prostorové elementy, "sloupy", ukotvené jak do podlahy, tak do stropu. Každý sloup o půdorysu čtverce 1400mm x 1400mm se skládá z vertikálních tyčových prvků (Jäckel profilů) a horizontálních prvků (rámů z Jäckel profilů), na které jsou ukotveny plechové desky. Sloupy obsahují i vertikální deskové prvky, oddělující zavěšené skleněné vitráže.
Dalším výrazným prvkem expozice je objekt "pasáže“, kam je v jedno-pohledových vitrínách umístěno přibližně 50 menších uměleckých exponátů. Ve vnitřním prostoru pasáže jsou exponáty umístěny po obou stranách ve dvou řadách a nasvíceny reflektorovými svítidly. Pasáž se skládá z dřevěné nosné konstrukce opláštěné mdf deskami.
Důležitým prvkem je nasvícení exponátů reflektory umístěnými na rampách pod stropem a na konstrukci sloupů.