Krajina v Národním hřebčíně je od roku 1579 je utvářena pro chov Starokladrubských kočárových koní. Krajina byla po roce 1945 zanedbaná a zarostla náletovými dřevinami a zmizely vazby na okolní krajinu.
Výsledkem krajinářských úprav je obnovená pastevní krajina, která navozuje atmosféru starobylých pastevních luk z renesančního období určená nejen pro pastvu, ale především pro výcvik kočárových koní. Součástí výcviku je projížďka krajinou s komponovanými výhledy, které byly programově založeny a cizelovány v druhé polovině 19. století. Vypůjčené horizonty s hospodářskými stavbami, domy vrátných a věžemi kostelů po válce zarostly. Krajina byla zaslepena. Tyto kompoziční vazby jsme krajinářskými úpravami obnovili a vrátili krajině neobyčejný ráz. I díky tomuto projektu, byl zapsán v roce 2019 areál Hřebčína na seznam Světového a přírodního dědictví UNESCO.

Bylo vykáceno přes 5000 stromů, převážně smrků a náletových stromů, aby uvolnily prostor pro starobylé duby. Příprava projektu a postupné uvolňování stromových veteránů probíhala 10 let, aby se snížil šok starých stromů z uvolnění v porostu. V poslední etapě bylo vykáceno 3500 stromů. Projektu předcházela revitalizace mrtvých ramen řeky Labe. Krajina je stabilizovaná proti výraznému přehřívání a zadržuje přirozeně vodu, což zvyšuje odolnost vůči dopadům klimatické změny. Dnes je tato krajina vrácena do podoby původní krajiny před regulací řeky Labe.
Plocha řešeného území 60 ha.