Do návrhu jsme se pokusili propsat zaměření školy a objektu tak vtisknout nezaměnitelnou tvář. Sinusoidou střídavého proudu jsme se inspirovali v profilaci perforovaného hliníkového plechu u obkladu stěn v interiéru i exteriéru. Vlnitý plech jsme uplatnili i v opláštění tělesa baru. Symbol elektrického výboje jsme promítli do tvaru hlavního stropního osvětlení, které se láme v chodbě podobné vodiči. Svoji příslušnost k elektrotechnickému učilišti dává objekt najevo i zvenčí – proměnlivé diodové podsvícení fasád může dynamicky reflektovat dění uvnitř objektu. Barvy v exteriéru i interiéru budovy jsme vybírali z monochromatického spektra. Působení vnitřního prostředí jsme založili především na kontrastu světlých povrchů zdí, podlah i podhledů s černými dveřními křídly či topnými tělesy; v černé barvě jsme pojednali i prostor baru. Tuto barevnost jsme zvolili i v upraveném sálu. Výrazným doplňkem přísálí stal červený mobiliář, který prostorem „problikává“ jako kontrolky řídícího panelu.

Víceúčelový sál Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni-Skvrňanech, jenž kromě školních aktivit slouží i společenským a kulturním akcím, pochází ze sedmdesátých let minulého století. Jeho stav, vybavení a zázemí již neodpovídalo současným nárokům. Navrhli jsme proto elementární úpravu interiéru i fasád sálu, zpřehlednili jeho provoz a jeho zázemí jsme rozšířili přístavbou navazující na původní část přísálí. Vně stavby jsme rovněž vytvořili kultivovaný nástupní prostor s rampou a stupni vyrovnávajícími terénní rozdíl mezi svažitou ulicí a úrovní vstupu. Do jednopodlažní přístavby přimknuté k vyšší hmotě sálu na západní a jižní straně jsme situovali nový bezbariérový vstup, foyer navazující na venkovní předprostor, bar, zázemí zaměstnanců a rozšířené hygienické zázemí.