Rezidence Churchill podlažími stojí na rozhraní rušnější administrativní a klidnější obytné části zástavby podél ulice Italské. Zůstává zde patrný původní urbanistický koncept celé lokality, který pracoval s postupným přechodem od drobnějšího měřítka v okolí Riegrových sadů k masivnějším hmotám na náměstí Winstona Churchilla. Půdorysná stopa je vtěsnána do obdélníkové formy zužující se směrem k Hlavnímu nádraží. Navržení bytových dispozic vychází z orientace k světovým stranám a majícím vliv na tektonické ztvárnění fasád. Na jihozápadní a severozápadní převažují hluboké lodžie zaříznuté do celé fasády rozdělené do tří bloků v protikladu severovýchodní a jihovýchodní většinou pravidelným rozdělením oken. Celá fasáda objektu je opláštěná kamenem – pískovcem Přízemí domu protíná diagonální pěší korzo směrem od náměstí, jež naváže na aktuálně vznikající podchod pod kolejištěm hlavního nádraží.

Dům je vetknut do prudkého svahu nad Hlavním nádražím přes 4 ustupující podzemní podlaží provedených v kombinaci bílé a černé vany. V nejnižším PP je připravena plocha pro komerci s návazností na nově budované vlakové nástupiště a retenční nádrž na dešťovou vodu. Zbylé suterény slouží jako garáže. Vstupní podlaží obsahuje pasáž a komerční plochy přístupné z Italské ulice. Ve vyšších podlažích je celkem 57 bytů přístupných přes dvě nezávislé recepce.
Celý dům je řešen z kvalitních pro bytové domy nadstandartních materiálů s velkým důrazem na preciznost provedení bez viditelného kotvení. To s sebou přináší množství technických detailů a skrytých konstrukcí jako třeba kulaté pískovcové obklady a oblouková velkoformátová okna na nároží v kombinaci s vysokými nároky na akustiku směrem k nádraží. Rovněž společné prostory jsou řešeny velmi nadstandardně s použitím dýhovaných nehořlavých materiálů a velkoformátových tenkostěnných obkladů vzájemně se potkávajících skrze precizní stínové spáry.