Dům se nachází na malém urbanisticky složitém pozemku v blízkosti parků v širším centru. Dvoupodlažní dům zasazený do mírně svažitého terénu vytváří vnitřní obytnou krajinu, která je směřována do sebe, do jakési obytné introvertnosti. Zároveň však umožňuje průhledy do okolního světa a je opticky propojena se sousední zahradou a ulicí. Základní platforma domu je vyvýšena nad úroveň ulice a díky tomu se ocitá v soukromější optické i akustické pozici. Těžištěm domu je atrium, ze kterého jsou přístupny jednotlivé výškově rozvrstvené platformy krajiny domu (zázemí – společenská část – klidová část – venkovní sezení). Společenská část je ve stejné úrovni jako atrium, klidová část je vyvýšena. Ve společenské části v obytném prostoru s krbem a terasou tvoří centrum domu jídelna prosvětlená kruhovým světlíkem. Klidová část s dvěma ložnicemi a zázemím je od společenské části oddělena částí pro hosty. Vstup do domu je z ulice do suterénu se zázemím a kanceláří a ze západní strany do atria.

Suterén je řešen jako bílá vodostavebná železobetonová vana z pohledového betonu. Nadzemní podlaží včetně pultové střechy s mírným sklonem je konstrukčně řešeno jako dřevěné z masivních křížem lepených CLT panelů. Vnější obklad stěn je akátovými dřevěnými deskami na sraz. Podlahy v interiéru jsou dřevěné dubové a z leštěného betonu, venkovní terasy jsou z akátových desek. Okna jsou černá hliníková, zasklená izolačním trojsklem.
Dům je řešen v nízkoenergetickém standardu, vnitřní klima je podpořeno nuceným větráním s rekuperací. Vytápění je podlahové teplovodní v kombinaci s nástěnnými tělesy, vytápěno plynovým kondenzačním kotlem. TUV je dohřívána solárním panelem umístěným na střeše. Vzhledem k výšce podzemní vody je kolem suterénu proveden vzdušník a pod atriem je zásobník na dešťovou vodu pro závlahu.