Kostel je navržený jako symbolická jasně čitelná stavba, která moderními výrazovými prostředky navazuje na kontinuitu vývoje sakrální architektury. Neokázalá monumentalita čistých proporcí chrámu vyrůstajícího na půdorysu kříže se štíhlou zvonicí je založena na promyšlené kompozici kubických hmot zjemněné apsidovitým zakončením hlavní lodi a zlatým prstencem střešního prosvětlení. Hlavní vstup je akcentovaný portálem a předloženým schodištěm.
Chrám má mimořádnou světelnou atmosféru, kde vrcholem symboliky je světelný prstenec v levitující střeše, přinášející světlo (faktické i významové) do prostoru presbyteria s oltářem. Je symbolem Trnové koruny, odkazem kupolí nad křížením lodí křesťanských chrámů, otevřenou branou k nebesům, k Nebeskému Jeruzalému.
Komunitní centrum s klubovnami, knihovnou a univerzálním sálem je situované pod chrámovou loď a kavárna do vnitrobloku. Stavba je tak místem setkávání nejen farníků, ale všech obyvatel Barrandova.

zastavěná plocha: 752 m2
obestavěný prostor kostela: 11 450 m3
užitná plocha: 1 335 m2
uživatelské kapacity
Kostel: 358 os.
Komunitní centrum: 198 os., z toho sál 138 os.
Kavárna: 36 os.

Kostel je soudobou stavbou s řadou technicky unikátních prvků.
Jedná se zejména o prosvětlovací prstenec o průměru 8m se subtilní nerezovou konstrukcí s křížem vedenými věšadly.
V interiéru zaujme kaple ve tvaru prořízlého perforovaného válce z hliníkového plechu a mimořádný skleněný kříž vysoký 5,75m na hranicích možností technologie vrstvení skla.
Neobvyklé je také provedení celoskleněných tepelně izolačních vstupních dveří kostela s panikovým kováním a bezrámové pásové okno pod stropem lodě kostela, které se musí vyrovnat s dilatačními pohyby a dotvarováním návazných železobetonových konstrukcí.
Střechu kostela nesenou ocelovými sloupy ve značném rozpětí odvodňují svařované nerezové svody s akustickou izolací, vedené uvnitř nosné železobetonové konstrukce a vnitřkem sloupů.