Jeden z posledních původních objektů v Luži, ošklivý. Záměr bylo jej rekonstruovat na volnočasové centrum. Požadavkem bylo nalézt otevřený prostor. Z důvodů snahy o propojení objektu s městem jsme do něj orientovali velké okno - srdce objektu, jež září k centru. Prostor k ulici byl upraven, přístavba demolována. V přízemí jsou obslužné místnosti, podkroví otevřeno - vznikl sál. Klenby byly zachovány, vnitřní prostory očištěny od vlhkých omítek, obouchány, ponechány v jejich syrové podobě. Vznikla improvizovaná struktura omítnutých, kamenných a cihelných ploch. Krytina, okna a detaily vně byly repasovány, se snahou o co nejpůvodnější výraz. Projekt trval dlouho, šlo o pečlivý proces se snahou o co největší zapojení místních. Byl to poetický příběh neb jsme v rámci stavby objeli mnoho místních zajímavých lidí. Jen se mi potvrdilo to, co si myslím dlouhodobě – totiž, že zlaté české a moravské ručičky existují.

Konstrukčně je rekonstrukce provedena jako repase původního zdění. Základy jsou zesíleny. Vnitřní příčky jsou dozděny, důraz je na akustické vlastnosti, stropy jsou nové dřevěné se záklopem a akustickou izolací uvnitř. Původní klenby jsou zachovány. Vnitřní schodiště je dřevěné. Venkovní veranda je vyrobena nová jako replika původní, osazena na původním místě. Střešní krytina je tašková, dle původní barvy, struktury, členění i systému kladení. Okna jsou dřevěná – jde o repliky původního dělení i špaletování. Klempířské prvky střechy jsou z plechu Fe-Zn. Dům je omítnut v hladké štukové omítce. Snahou bylo zachovat co nejvíce původních konstrukcí, u kterých to vzhledem k jejich stavu nebylo možné, byla zhotovena replika dle dostupných původních plánů, fotografií i bývalého stavu.