Příběh bytu se skleněnou lávkou začal před lety během rekonstrukce sousedního domu s lékárnou Na Špitálku na Toulovcově náměstí. Tehdy se investorům podařilo zakoupit sousední dům s průchodem z náměstí a dvorem, kde dříve bylo řeznictví, po kterém zbyly prostory lednic a sklepů. Extrémně úzký dům vznikl nadstavěním průjezdu, mezi měšťanský dům z přelomu 19. a 20. století (dnešní lékárnou) a budovu modlitebny Husova sboru, a doplnil tak uliční řadu náměstí. Při rekonstrukci lékárny v roce 2009-2011 vznikl ve dvoře objekt zdravotnických potřeb, který využívá přízemní klenuté prostory – pozůstatky domu ve vnitrobloku. Na jeho střeše vznikla terasa která propojuje dům s lékárnou a úzkým bytem a slouží všem, kdo v domech žijí. Proběhla oprava střechy, fasády s výměnou oken, ale prostor bytu zůstal na dlouhá léta nedokončený. K řešení interiéru se přistoupilo v roce 2020.

Klíčem k řešení se stala vestavba koupelny, toalety a úložných prostor pod schodiště, na něž navazuje prosklená lávka propojující obě strany podkrovních prostor. Funkce nutné pro užívání bytu se koncentrovaly do středu dispozice. Směrem k náměstí vznikla ložnice s velkým špaletovým oknem. Prostor do vnitrobloku s výstupem na terasu je věnován kuchyni s jídelním stolem a pohovkou. Dřevěná dubová podlaha je propojujícím prvkem spodního prostoru. Dřevo se objevuje i na lineárně rastrovaném podhledu podkroví, který dává vyniknout tvarování střešních rovin a přechází až do roštu postele umístěné v nejnižším bodě svažující se střechy. Dřevo vytváří ohraničení prostoru, do kterého vkládáme ostatní materiály ve stupních šedi. Barvu přináší sluneční svit pronikající skrz žluté spektrum prosklené lávky. Intenzita a tonalita se proměňuje podle ročních období i denní doby. Byt je loftem i chatou, místem úniku před velkoměstem i prostorem pro nevšední zážitky.