54.

Rekonstrukce barokní fary, Drnovice

Kategorie projektu ‐ Rekonstrukce

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Mgr. Ing. arch. Jan Pospíšil, Ing. arch. Jana Pospíšilová
Ateliér studio PAB
Místo realizace Drnovice 112, 683 04 Drnovice, okres Vyškov, Jihomoravský kraj, Česko
Spolupracující profese Ing. Miroslav Lužný, statika; Karel Lón, odvlhčení; Ing. Simona Zelenková, PBŘS; Ing. Petr Dostál, ZTI+VZT; Ing. Milan Poláček, Plyn+UT; Radim Blaťák, EI;
Investor obec Drnovice
Dodavatel ST
Datum dokončení / kolaudace projektu Prosinec 2025
Fotograf Adam Bělunek

Rekonstrukce barokní fary
Projekt se zabýval záchranou a obnovou barokní fary v Drnovicích u Vyškova. Dlouho nevyužívaný objekt vyžadoval nezbytné sanace. Zásadní bylo zejména závažné zavlhčení způsobené změnou nivelety přilehlého parkoviště a nutná náhrada degradovaného krovu. Vzájemná synergie s vedením obce pomohla přesvědčit váhající a otupila argumenty volající po demolici.
Odstranění budovy by představovalo nenahraditelnou ztrátu na paměti obce. Podle nepřímých pramenů jde o nejstarší dochovaný objekt v obci. Archivní doklady se nezachovaly, avšak indicie zjištěné stavebně-historickým průzkumem opravňují k dataci již do druhé poloviny 16. století, do období předcházejícího dnes zaniklému kostelu.
Náplň objektu se v průběhu příprav částečně proměňovala. Ke knihovně v patře přibylo v přízemí zázemí pro místní zájmové spolky. Hlavní hmota byla opravena s minimálními dispozičními zásahy — vyvolanými pouze potřebou umístit technické a hygienické zázemí.
Novodobým přiznaným zásahem bylo doplnění vyhovujícího schodiště a výtahu. Stavební postupy u původního objektu používají osvědčené a nenahraditelné prvky klasické výstavby z plných cihel a vápenné omítky. Prostor krovu zůstává nevyužitý, k zastřešení byla použita keramická bobrovka.
Přístavba je navržena z betonových bloků, zateplena a obložena dřevěným laťováním. Z prvního pohledu zůstává skryta. Její architektura je sebevědomá, avšak záměrně potlačená — omezená na plnění nezbytné funkce.
Ambicí bylo spolu s domem kultivovat přilehlý veřejný prostor. Na hlavní vstup upozorňuje kolonáda, která do sebe netradičně integruje autobusovou zastávku. Kolonáda nabízí oporu pro vinnou révu, která je historicky a do budoucna s ještě větším potenciálem, s regionem spjata. Kolonáda je vedena v ose bývalé farní zahrady a symbolicky si bere zpět co bylo dříve její přirozenou součástí.

Jedná se ve svém jádru o barokní konstrukci z plných pálených cihel. Konstrukce krovu, výplně otvorů i podlahy byly druhotně upraveny v pozdější době. Před rekonstrukcí trpěl objekt výrazným zavlhčením. Jednalo se o kombinaci nedostatečného odvodu srážkové vody a působení vzlínající vlhkosti. Příčinou bylo mimo jiné postupné významné navýšení okolního terénu. Projekt navrhl řadu sanačních opatření, zejména tlakovou injektáž a sanační omítkový systém. Úroveň terénu kolem objektu se v rámci možností upravila. Stav konstrukce krovu byl v havarijním stavu, střechu tak bylo nutné vystavět zcela novou. Doplněna byla tepelná izolace do podlahy a na strop půdy. Fasáda byla obnovena vč. ornamentálních prvků, které byly obnoveny dle původních fotografií i inspirací od analogických staveb. V rámci rekonstrukce byla obnovena technická infrastruktura objektu. Byla instalována nová okna, dveře i podlahové krytiny.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy C
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?