112.

Městská knihovna Petřiny

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů Igor Hobza, Michal Bernart
Ateliér monom
Místo realizace Petřiny, Praha 6
Profese SIEBERT + TALAŠ, spol. s r.o.
Investor Městská knihovna v Praze
Dodavatel Subterra a.s., Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.
Datum dokončení / kolaudace projektu Říjen 2023
Fotograf Petr Polák

Nová budova Městské knihovny umístěna na okraj pražského sídliště Petřiny se musela vypořádat se rozmanitou urbánní strukturou. Místo určené ke stavbě se nachází na pomezí vilové prvorepublikové zástavby, řadových rodinných domů budovaných během 2. světové války a solitérních objektů sídliště z dob minulého režimu. Na pozemku, kde dříve stávala budova tzv. školičky vznikl objekt, který reaguje na stávající prostorovou konfiguraci a dále ji rozvíjí. Solitér, přesto pevně zakotvený na nároží, zřetelně definuje prostranství ve svém okolí. Hmotově a měřítkově navazuje na okolní zástavbu.

Kompaktní objem, elementární tvar a bezčasová architektonická forma. Základní atributy, o které se dům opírá. Budova založená na prostorové mřížce, kterou tvoří 9 polí, aplikuje princip rastru i na fasádu. Záměrné narušení pravidelnosti fasády utváří zapamatovatelný charakter, v kontaktu s ulicí dochází k maximálnímu propojení exteriéru a interiéru. Hranice jsou stírány a objekt svým prostorovým uspořádáním vybízí i pouhé kolemjdoucí k návštěvě.
Dům svojí nárožná polohou definuje přilehlou západní zahradu, která se stává součástí pobočky. Návštěvníci zde mohou pod pergolou či ve stínu vzrostlého ořešáku v klidu na čerstvém vzduchu pročítat zapůjčené knihy či relaxovat. V jižní části pozemku se objektem vymezil prostor pro zásobování knihovny a vzniká zde uzavřený servisní dvůr, který není v kolizi s ostatními provozy knihovny.

Knihovna jako instituce se neustále vyvíjí, nový objekt na to musí reagovat, aby zhmotnil představy o jejím fungování v 21. století. Budova již neslouží pouze jako sklad knih, její funkce se dále posouvá ke komunitním aktivitám. Vzniká lokální centrum pro širokou škálu sociálních a věkových vrstev. Výsledkem je otevřený, přívětivý a inkluzivní dům .

Knihovna je provozně členěna do tří základních celků. První dvě podlaží jsou věnována pobočce knihovny Petřiny. Prostoru s centrálním atriem dominuje točité schodiště - ladná bílá křivka jako protipól syrově ztvárněných odhalených stropních konstrukcí. Tuto část lze bez nadsázky označit za obývací pokoj města - místa, kde trávíte svůj volný čas. Prostor, který se stává podhoubím pro sociální interakci, ale zároveň pro naplnění individuálních potřeb jednotlivců. V této části knihovny návštěvník nalezne v první řadě knihy, konkrétně 9 000 svazků. Regály doplňují různorodé prostory pro (ne)formální trávení volného času či individuální nebo skupinové studium. Pro větší skupiny nabízí knihovna samostatné pronajímatelné studovny. V suterénu se nachází multifunkční sál s elevací sedadel a audiovizuální technikou. Tento prostor může sloužit širokému spektru využití od promítání filmů přes hudební vystoupení či přednášku až po malý taneční parket.

Další části knihovny již nejsou veřejnosti přístupné a jedná se o administrativu a zázemí pro knihovny. V posledním nadzemním podlaží se nachází třídírna knih a dílny pro opravy knižního fondu patřícího Městské knihovně. Dalo by se říci, že dříve či později každá kniha z fondu projde budovou na Petřinách.

Budova knihovny se skládá s jednoho podzemního a čtyř nadzemních podlaží. Nosné konstrukce jsou tvořeny železobetonovým monolitem se základním modulem 7m, což je nejvíce patrné pro návštěvníka knihovny v hlavním převýšeném prostoru pobočky knihovny, kde jsou tyto konstrukce viditelné v pohledovém provedení. Založení budovy je provedeno na černé vaně. Hlavním zdrojem vytápění budovy jsou tepelná čerpadla umístěná skrytě v rámci vizuálně i akusticky odcloněné střešní technické pergoly, která je dále popnutá zelení. Vytápění hlavních prostor knihovny je řešeno podlahovým vytápěním. Přidružené prostory jsou vytápěny deskovými radiátory. Budova je stíněna žaluziemi s možností elektronického ovládání dle potřeb uživatelů a požadavků tepelné a vizuální pohody. Všechny prostory jsou klimatizované. Energetickou náročnost snižuje kompozice fasády, kdy jižní strana má nejmenší procento otevřených ploch.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy B
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?