Největší česká synagoga byla postavena v roce 1893 pro vzmáhající se židovskou obec v Plzni, podle návrhu plzeňského architekta Emanuela Klotze. Současně s ní byl ve dvoře postaven rabínský dvůr. Běžný náboženský život v synagoze pokračoval i po válce, a to až do roku 1971. Poté byla synagoga uzavřena a ponechána vlastnímu ostudu. Rabínský dům sloužil jako sídlo zemědělského podniku až do restituce v 90. letech. Dosud se pro něj marně hledalo využití a jeho stav byl před rekonstrukcí havarijní.
První etapa obnovy proběhla v letech 1994-96. Byly zahlazeny stopy po 2. světové válce. Opravena byla střecha a vnější plášť synagogy, na interiér však tehdy nezbyly prostředky.
Aktuální projekt obnovy Velké synagogy z let 2019-2022 se zabýval právě obnovou interiéru, ale zahrnul i obnovu rabínského domu a přilehlého dvora. Podstatné práce na synagoze zahrnovaly obnovu vnitřních maleb, náročné restaurování vnitřního vybavení, elektroinstalaci a pořízení nového osvětlení. Vzhledem k velkému množství kulturních akcí, které se zde pořádají, bylo vybudováno hydraulicky zvedané podium v podlaze.
Na bočních emporách je umístěna interaktivní expozice na téma „Tady žili židé“, expozice se věnuje přednostně židovským památkám plzeňského kraje.
V rabínském domě proběhla celková stavební rekonstrukce a prostory jsou nově využívány židovskou obcí. Kromě administrativního zázemí je zde společenský sál, výstavní síň a zcela nová mikve.

Zastavěná plocha: 1896,0 + 206,0m2
Obestavěný prostor: 34128 + 2778,0m3
Velikost řešeného území: 2961,0m2