Výstava Zlínská zrcadla vznikla ku příležitosti výročí 700 let historie města Zlín, které se manifestovalo sérií multimediálních instalací v zámeckém parku.
První ze tří instalací pracuje s osobitým pohledem spisovatele Pavla Kosatíka na vývoj města a jeho okolí, který jsme následně doplnili a glosovali kresbou. Vznikl tak mezigenerační dialog mezi textem a obrazem, který je chvílemi v souzvuku, chvílemi v kontrastu.
Kromě této narativní části jsou v zámeckém parku ještě dvě další instalace.
Imersní film je audiovizuálním zážitkem umožňujícím návštěvníkům prožít minulé okamžiky Zlína v různých dobách, sezónách, světle, v období rurálním, během požáru, při příjezdu prvního vlaku, v baťovském rozvoji, ale i v momentech současných. Jde o frame by frame malovanou animaci, která se chová ke každému okénku filmu jako k obrazu.
Poslední instalací jsou zrcadla Zlína. Lyrická konstelace tekutých tvarů, poeticky rozmístěných mezi nejkrásnějšími stromy zlínského parku, zrcadlí jejich koruny, plynoucí nebe a zvídavé kolemjdoucí návštěvníky. Duší této instalace je zvuková kompozice, která je oslavou cyklického času, střídání ročních dob, prodlužování a zkracování dnů, momentů rovnodennosti a slunovratů a zároveň funguje jako překvapivý sluneční kalendář nebo orloj. Podkladem pro hudební skladby, které v různých fázích roku parkem zní, bylo pečlivé mapování a studium zvuku zvonů ve zvonicích Zlínského kraje. Parkem se tak linou vibrace zvonoviny a vytvářejí zmenšený geografický otisk Zlínska. Jednotlivé hudební multikanálové kompozice, stejně jako jejich přesná pozice v čase a roce, odpovídají pohybu slunce a hvězd. Zvuková hladina je podpořena pohyblivým světlem, které poskytuje nejen vizuální doprovod k zrcadlení a hudbě, ale také poetickou a hravou alternativu k nočnímu osvětlení parku. Tím dochází k souzvuku mezi světlem přírodním a uměleckým, mezi zvukem parku, hudební skladbou a plynutím času. Zrcadla Zlína se tak stávají dílem, které může existovat právě a pouze na tomto místě, v tomto čase.

Výstava je složena ze tří navzájem významově propojených prvků:

1. Encyklopedie
Encyklopedie je jednoduchá dřevěná stěna o kruhovém půdorysu celkové délky cca 40 m a výšky 3 m. Její tvar se přizpůsobuje stávajícím stromům – ustupuje okapové linii jejich korun, což dává stěně dynamickou formu. Vnější plášť je zrcadlivý z leštěného ocelového plechu, vnitřní povrch z voděodolné překližky slouží jako plocha pro výtvarné ztvárnění 700 let historie Zlína.

2. Imerse
Část zvaná Imerse je v podstatě jednoduché letní kino. Projekční plocha je konstrukčně obdobná s Encyklopedií – kostra z voděodolné překližky je z obou stran obložena překližkovými deskami, vnitřní strana směrem k Encyklopedii je zrcadlivá z leštěného ocelového plechu. Tím vzniká mezi oběma zrcadlivými plochami – jednou rovnou a druhou oblou – pro diváky zajímavé optické divadlo.

3. Výpovědi
Poslední z prvků výstavy sestává ze skupiny zrcadel umístěných v trávníku mezi stromy, evokují dešťové kaluže. I jejich konstrukce je navržena jako lehká, neinvazivní. Základ je navržen na zemní vruty, které Výpovědi ukotví proti přemístění a převržení. Nad zemním povrchem bude umístěna jednoduchá tepelně a proti vlhkosti izolovaná skříň pro techniku. Samotná „hladina“ je navržena jako tenká deska s povrchem z leštěného nerezového plechu. Jednotlivé prvky jsou tvarově i velikostně různorodé – jako skutečné dešťové kaluže.
Uvnitř každého prvku je umístěn reproduktor a světelná technika. Prvky jsou vzájemně propojeny a synchronizovány do imersní instalace.