Rekonstrukce Mendelova skleníku je poctou práci vědce a opata Gregora Johanna Mendela v oblasti genetiky a jeho přínosu pro společnost. Nová stavba přímo navazuje na původní skleník v Augustiniánském opatství, kde Mendel prováděl slavné experimenty s hrachem a dalšími rostlinnými hybridy. Historický skleník v 70. letech 19. století smetla vichřice a dodnes se z ní zachovaly jen základy. Jeho proměna na pavilon genetiky podle ateliéru CHYBIK + KRISTOF připomíná 200. výročí Mendelova narození.

Projekt byl od začátku připravován v úzké spolupráci se zástupci Národního památkového ústavu a odboru památkové péče. Autoři návrhu zakomponovali Mendelova pravidla přímo do struktury nové budovy. Tělo skleníku s výraznou střechou totiž vynáší konstrukce speciálně vyvinutá na základě tří genetických principů. Právě tady totiž Gregor Johann Mendel při pokusech zjistil, jak se genetické informace na rostlinách přenášejí. Obnažené skleněné konstrukce tak ztělesňují a odhalují Mendelův nepopiratelný přínos moderní vědě.

Díky kompletně prosklené konstrukci a odkrytým bočním stěnám se stavba otevírá zeleni v rámci veřejného nádvoří kláštera, nevytváří vizuální bariéru a zve návštěvníky z řad laické i odborné veřejnosti k objevování světa genetiky. Při otevření posuvných stěn se skleník proměňuje na otevřený pavilon, který je neoddělitelnou součástí parku. Stavba plynule zapadá do stávající městské struktury, zachovává památkovou hodnotu původního objektu, replikuje jeho podstatu a zároveň se přizpůsobuje současným potřebám.

Primárně je Mendelův skleník určen pro stálou expozici Mendelova odkazu, jeho flexibilní design ale umožňuje také pořádání různých kulturních akcí, jako jsou mezinárodní konference, přednášky a výstavy nebo setkání veřejnosti a místní komunity z farnosti. Mendelův skleník symbolizuje dialog vědy a víry, zároveň vytváří důležité spojení mezi minulostí a současností. Inovativní redesign historického skleníku respektuje dědictví města a kultivuje veřejný prostor, jež podporuje pocit sounáležitosti.

Architekti se inspirovali archivními materiály a historickým schématem budovy. Mendelův skleník odráží orientaci, tvar a výraznou střechu dle původních plánů. Klíčovým estetickým, symbolickým, ale i funkčním prvkem je nově pojatá nosná ocelová střešní konstrukce, která čerpá inspiraci z Mendelových tří zákonů dědičnosti. Tvoří jí sloupy, vzpěry a vzpínadla, jež své vlastnosti dědí podobně jako Mendelův hrách a jež předpověděly budoucnost moderní genetiky.

Součástí udržitelného systému budovy je skrytý systém tepelných čerpadel a vytápění, umístěný pod zemí. Ten společně s nastavitelným stíněním a žaluziemi zajišťuje přirozené regulační vlastnosti skleníku: chlazení a větrání v létě, vytápění v zimě. Vnitřní prostředí skleníku tak poskytuje komfort v jakékoli sezóně. Historický význam místa vyzdvihují v interiéru zavěšené hrachy vyživované aeroponií. Stavba navazuje na tradici Augustiniánského opatství jako centra vědy a kultury, ctí Mendelův odkaz a slouží různým účelům své komunity.