19.

Stodola v Pošumaví

Kategorie projektu ‐ Rekonstrukce

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů Jan Holub, Tomáš Hanus
Ateliér BYRÓ architekti
Místo realizace Blanický mlýn, Blažejovice, 383 01
Investor Michal Hořejší, České Budějovice
Dodavatel svépomocí
Datum dokončení / kolaudace projektu Leden 2022
Fotograf Ondřej Bouška

Objekt bývalé kovárny se stodolou stojí v údolí řeky Blanice, na téměř nedotčeném místě v Pošumaví. Místo má v sobě jakési specifické a jedinečné napětí - z jedné strany k objektu přiléhají louky a pastviny a z druhé tvoří těsné sousedství neutěšený areál pily a ruina bývalého mlýna. Dům sestává ze dvou částí – jednu tvoří obytná část a druhou stodola. K projektu jsme se dostali tak, že nás oslovili kamarádi, kteří objekt zdědili. Obytná část domu se nacházela ve stavu před dokončením poměrně necitlivé rekonstrukce, stodola byla naštěstí zasažena až na střechu minimálně. Naším úkolem tak bylo v prvé řadě pokusit se zachránit autenticitu domu, zrevidovat největší omyly, které se během rekonstrukce staly (projekt někdy nazýváme „rekonstrukcí rekonstrukce“), pomoci klientům dokončit několik drobností v obytné části a konečně adaptovat stodolu na sezónní obytný prostor a místo pro setkávání.

Díky tomu, že se původně jednalo o kovárnu, je prostor stodoly abnormálně široký i vysoký. Když jsme se k projektu dostali, byla v podstatě celá stodola zaskládaná až po hřeben, prostor byl téměř neprůchozí a úplně tmavý. Od počátku jsme věděli, že chceme objektu vrátit jeho velkorysost a přinést do něj světlo, aby se mohl nadechnout stejně tak prostor i člověk, který se v něm nachází. I díky tomu, že klienti neměli nouzi o místo, měli jsme volnou ruku a mohli jsme hodně ubírat a málo přidávat…

Přízemí stodoly je unikátní tím, že má tři pole vrat na obou stranách domu a lze ho tak celé otevřít a vnímat jedinečné napětí mezi pilou a loukou. V prostoru jsme půdorysně definovali tři zóny - vstupní, pobytovou a skladovací – které jsme od sebe oddělili pomocí zástěn / paravánů. Ty jsme se snažili navrhnout jako co možná nejtransparentnější a nejsubtilnější, abychom zachovali celistvost prostoru. Jde spíše o naznačení a jakési mentální vymezení prostoru, než jeho tvrdé rozdělení… Efekt vrstvení a překrývání koreluje s proměnlivým světlem a vnáší tak do prostoru jakousi další dimenzi, která se navíc proměňuje v čase.

V patře stodoly jsme poměrně radikálně prořezali strop a podlahu – opět s cílem celý prostor co nejvíce propojit a prosvětlit i ve vertikálním směru. Stodolu tak v patře protíná pouze úzká lávka, která propojuje vstup do obytného podkroví a prostory na přespání hostů. Těsně pod hřebenem se pak nachází ještě jedna úroveň – drobná pozorovatelna přístupná po žebříku, ze které lze celý prostor vnímat v jeho nejcelistvější podobě.

Střecha stodoly byla „napadená“ sestavou vikýřů, které sem odkudsi doputovali, rozhodně ale neměli na domě co dělat. Ze jedné poloviny střechy jsme je tak kompletně odstranili a nahradili je prosvětlovacími šablonami, které do stodoly přinášejí po celý den se proměňující světlo, které do velké míry spoluutváří charakter prostoru. Specifická je i barevnost celého prostoru, ve kterém se prolínají tlumené tóny surových a neošetřených materiálů - dřeva, střešních tašek, kamene a cihel.

Na celém projektu pro nás byla také zajímavá práce s chybami a nedokonalostí, jejíž míru jsme chtě nechtě museli přijmout a která se pro nás po čase stala výzvou a dokonce i kvalitou. Od počátku jsme věděli, že zachránit se dá jenom něco a z domu se nikdy nestane „dokonalá architektura“ – domníváme se ale, že na jeho kvalitě to nikterak zásadně neubírá. V celém domě je také přítomná práce s vrstvami času a kombinace starého a nového. Obojí jsme se snažili co nejvíce propojit, namísto toho, abychom je stavěli do kontrastu – nechtěli jsme návodně „vysvětlovat příběh domu“, ačkoliv v něm zůstal přítomně zachován.

Celý projekt vznikal s maximálním respektem k udržitelnosti a místním zdrojům. Zadáním ze strany klientů bylo použít pokud možno pouze materiál, který byl na chalupě k dispozici. Na rekonstrukci bylo použito minimum nového, téměř vše, co se muselo pořizovat extra, bylo pořízeno z druhé ruky. Rekonstrukce se navíc prakticky celá odehrála svépomocí. Přizvaný tesař, který měl dílo realizovat, se bohužel nešťastně zranil pádem během prvního dopoledne na stavbě a klient tak nakonec téměř vše zrealizoval svépomocí. Dokumentace byla záměrně nakreslená co možná nejlapidárněji, což se v praxi velmi osvědčilo – rekonstrukci realizoval vlastníma rukama klient, který do té doby neměl s řemeslem takřka žádné zkušenosti a s naší drobnou asistencí si se vším poradil s až nečekanou noblesou.

Součástí návrhu jsou kromě stavebních úprav také autorské (DIY) výrobky jako například stůl, svítidla či kamenné koryto s pracovním stolem.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy G
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?