Barokní perla severních Čech, tak se dá pojmenovat klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku, jež je nejcennější památkou cisterciáckého klášterního areálu, který dnešní podobu získal v 17. století při barokní přestavbě pod vedením významného architekta Antonia Octavia Broggia.

Kostel byl v havarijním stavu. Stav štukové, nástěnné a nástropní malířské a plastické výzdoby transeptu kostela byl havarijní na všech plochách. Z výzdob se uvolňovaly jednotlivé části omítek a štuků, které opadávaly i během bohoslužeb, zřejmě z důvodu dlouhodobého zatékání. Výmalba byla oprýskaná, kostel byl ponurý a tmavý.

Po restaurování se vrátil interiér do svých původních barokních barev.

V interiéru kostela zřejmě nejsložitější a nejnáročnější byla oprava štukové výzdoby omítek, štuků a zejména umělých mramorů. Štuky se vyčistily, doplnily se chybějící části a vyčistila a vyretušovala se také bohatá fresková výzdoba.

Součástí byla i oprava kaplí svatého Kříže a Božího Hrobu. Unikátem je zde zdobení, které částečně tvoří slída a její užití v té době nebylo běžné.

Odborníci obnovili také obrazy, oltáře, kropenky, varhany, dlažbu a mobiliář. Byla zavedena nová elektroinstalace.
Po celou dobu opravy v interiéru stálo lešení, práce byly rozděleny do etap a probíhaly odshora dolů na celém kostele i nad presbytářem.

Na celém kostele došlo k výměně krytiny. Krytinu tvoří přírodní břidlice, která tam byla i původně.

Přípravné fáze k opravě začali v roce 2018 a k otevření kostela veřejnosti došlo v roce 2022. Památka byla kvůli opravám zavřená. Od jejího otevření se v neděli konají bohoslužby. Kostel nabízí prohlídkový okruhu.

Kostel byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou.

V areálu kláštera se také povedlo obnovit klášterní pivovar, kde se vaří klášterní pivo Ossegg. Pivovar zde působil od roku 1701 do roku 1946.

O chod kláštera i pivovar se stará MVDr. Jindřich Koska.

Revitalizace zahrnovala tyto dílčí práce:

- Restaurování kleneb a stěn 3. a 2. úrovně, stěn, sloupů, stacionáře (bočních oltářů...) včetně schodiště na kůr a mobiliáře
- Restaurování dlažby v interiéru
- Restaurování varhan, demontáž a restaurování píšťalového fondu, stroje a skříně, zpětná montáž, seřízení, intonace a ladění
- Výměna střešní krytiny
- Požárně bezpečnostní řešení - Technika prostředí – Obnova elektroinstalace
- Sadové úpravy

Všechny restaurátorské přípravky jsou přírodní materiály a tudíž plně recyklovatelné.

Osoby, jež se podílely na realizaci:

Ing. František Koňařík - autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby- hlavní projektant, dozor při realizaci stavby.

Ateliér IFK přizval ke spolupráci mimo jiné tyto specialisty a odborníky:

- elektroinstalace - Ing. Jan Jiruška, AST ateliér
- stavebně-konstrukční část a statika - Ing. Pavel Dolanský, Dopac, s.r.o.
- elektrotechnická komunikace (ozvučení, EZS, EPS) - Petr Vlček
- architektonicko-stavební řešení a zakreslování všech situací – Roman Souček
- hromosvodová ochrana a uzemnění – Jindřich Jirsa
- architekt – dohled architektonicko-stavebního řešení - Ing. arch. Tomáš Koňařík
- grafik – IT servis s dohledem nad výpočetní technikou i na samotný management - Mgr. Marek Koňařík
- asistentka hlavního projektanta – Adéla Hoblíková
- restaurátorské práce – firma SPECTEC Group s.r.o.
- restaurátorské práce - firma Brandl s.r.o. - - akademická malířka RNDr. Milena Nečásková
- střecha, dlažba a elektro – firma IVPS, Inženýrská výstavba a pozemní stavby s.r.o. - Ing. Pavel Siváň

Objednatelem bylo cisterciácké opatství Osek, jehož statutárním zástupcem je dr. Jindřich Koska.

Podařilo se mu zařadit kostel Nanebevzetí Panny Marie (SO 203), do programu IROP se spolufinancováním celého projektu z evropských fondů. Investiční náklady byly 130 000 000 Kč / 5 362 630 EUR, přičemž finanční rozložení bylo 85% EU, 10% ČR a 5% vlastník.

Kostel byl vystavěn mezi lety 1207 až 1221 jako románská trojlodní bazilika. V letech 1711 až 1720 se uskutečnila vrcholně barokní přestavba. Kostel je podle Národního památkového ústavu jednou z nejcennějších sakrálních staveb v severních Čechách.