Prostor se nachází v jednom z objektů na sídlišti Petřiny navržených v 90. letech Vlado Miluničem. Investor se rozhodl tento nevyužívaný suterén přestavět na multifunkční studio pro různé druhy pohybových aktivit. Původně se jednalo o různě pospojované temné a stísněné místnosti s atmosférou podzemního bludiště. Hlavním úkolem tak bylo jak tento nehostinný prostor transformovat v útulné místo pro aktivní odpočinek.

Nad řešeným prostorem se nachází sedm pater kanceláří a bytů, díky skeletové konstrukci jsme si však mohli dovolit všechny vnitřní příčky vybourat a navrhnout odpovídající dispozici pro nové využití. Do volného prostoru vkládáme vestavbu odlišenou dřevěným obkladem. Tato vestavba obsahuje jak veškeré zázemí tak malý sál. Dispozice je zakončena velkým sálem na šířku celého prostoru. Vstup do studia jsme záměrně ponechali v původních dimenzích a s těžkými ocelovými dveřmi. Tvoří tak přechod mezi vnějším (temné neučesané chodby s odhalenými instalacemi) a vnitřním světem studia. Rozšířený prostor vstupní části umožní návštěvníkovi zapsat se u recepčního pultíku, odložit si část oblečení a vypít si šálek čaje. Následně se spolu s ostatními návštěvníky a lektorem odebere do jedné z šaten. V každé šatně jsou uzamykatelné skříňky, sprchy a toaleta. Po převlečení se návštěvník přesune do jednoho ze sálů. V celém studiu je teplovodní podlahové topení a dostatečně nadimenzovaná vzduchotechnika s rekuperací, tu jsme z důvodu nízkého stropu nechali zakopat pod podlahu.

Každý sál má jiný charakter aby odpovídal různorodosti činností, které zde budou probíhat. Menší a "klidnější" sál je určen především pro jógu a meditační cvičení, zatímco větší sál je pro fyzičtější druhy pohybových aktivit. Tomu odpovídá jejich atmosféra. Hlavním architektonickým prostředkem jak se této atmosféry snažíme dosáhnout je materiál a světlo.

V malém sále používáme klidné teplé tóny a přírodní materiály jako dřevo na podlaze a hliněnou omítku s ornamentem na jedné ze stěn. Autorkou abstraktního obrazu vyškrábaného do omítky je Kateřina Šmardová. Nedostatek denního světla nutí využít umělého osvětlení po celý den. Nepřímé osvětlení falešných kleneb nám maximálně evokuje přirozené světlo. Nevidíme jeho zdroj ale měkké a teplé světlo se rozlévá po celé místnosti. Důležitým aspektem toho nepřímého osvětlení je také to že nemůže dojít k oslnění ležící osoby při cvičení. Hliněná omítka se táhne také celým vstupním prostorem a chodbou kde abstraktní vlny narušují monotónnost lineárního prostoru.

Velký sál má zcela opačný charakter. Výrazným prvkem který definuje prostor jsou odhalené průvlaky s nezačištěnými vysprávkami po bouracích pracech. Strop mezi nimi je obložen z důvodu akustiky heraklitem jehož struktura pasuje k flekatému betonu. Některé druhy tance vyžadují možnost kontroly v zrcadle, které tak tvoří celou jednu stěnu a opticky sál ještě rozšiřuje. Na průvlacích jsou připraveny háky pro zavěšení TRX popruhů nebo například boxovacího pytle. Osvětlení je opět nepřímé formou LED pásků ležících na ocelových L profilech a zářících směrem do stropu.