Pernštejnská vrchnostentská zahrada je jedinečnou ukázkou vývoje evropské kultury.
Ve 13. století byl uprostřed hlubokých lesů postaven tehdy nedobytný hrad pánů z Pernštejna. Zahrady byly založeny v roce 1798.
Zahrada je manifestem osvícenství
Zahrada spojuje v sobě prvky ideové pozdně barokní kaskádové zahrady, formálního klasicistního parteru a nově vznikající krajinné zahrady. Kompozici zahrady určuje důmyslné rozmístění staveb.
Jednotlivé stavby představují hlavní kultury tehdejšího světa. Antické sochy odkazují na slávu řeckých bohů a symbolicky stojí na nejvyšším bodem zahrady socha boha Apollóna. Turecké lázně evokují exotiku arabských zemí. Daleký orient zastupuje čínský pavilon a paraplíčko. Křesťanství zastupuje poustevna a kenotaf. Egyptskou kulturu reprezentuje Pylon, který má výsadní postavení uprostřed zahrady. Je odkazem na osvícenství, které dalo Evropě kritické myšlení, schopnost přijímat a vstřebávat poselství ze vzdálených koutů světa, vytvářet novou hodnotu poznání a dále ji rozvíjet. Bylo to právě osvícenství, které poprvé v historii dokázalo vedle sebe postavit prvky několika různých kultur a propojit je do jednoho celku - v tomto případě zahrady.
Stav zahrady před obnovou
Svahy pod hradem se skrývaly pod hustým porostem stromů, který připomínal spíše les než park. Stromy se vyvracely a ohrožovaly okolí. Sochy byly ze zahrady odstraněny. Stavby až na Turecké lázně a Čínský pavilon byly zničeny.
Předprojektová příprava
Při obnově zahrady byl použit postup známý jako vědecká obnova, při němž se v co největší míře vycházelo z historicky doložených podkladů, aby bylo zajištěno, že konečná obnova vychází z interpretace dostupných autentických pramenů. Vědecká rekonstrukce je složitý proces. Obnova nesmí být schématická, ale interpretace podkladů musí vytvořit atmosféru a uměleckou hodnotu zaniklé zahrady. Obnova je o velmi náročný tvůrčí proces. Při obnově byl použit také georadar, který odhalil zasypaný potok. Na základě archeologického výzkumu dostala tato část zahrady smysl.
Management zahrady je nastaven moderním způsobem. Je to alegorie na neustálý boj člověka s přírodou. V zahradě jsou části velmi pečlivě kultivované – parter a terasovitá zahrada. Naopak směrem ke hradu a do svahů je úprava přírodnější. Okraje cest v areálu jsou sečeny několikrát v roce. Svahy s loukami jsou sečené dvakrát za rok. Péče o svahy je velmi náročná a ukazuje neustálý tlak přírody na kultivovanou zahradu.

Restaurování budov
Všechny budovy v zahradě byly v havarijním stavu a musely být obnoveny.
V rámci náročné obnovy byl restaurován čínský pavilon - a také vstup ze zámku, který rovněž obsahuje orientální motivy, které zajímavým způsobem propojují obě budovy.
Naopak vodní stavby - Velký bazén a kašna nad Tureckými lázněmi, na níž je socha chrliče navržená architektem - byly rekonstruovány v původní konfiguraci. Také vodní schody se sochami delfínů pod Tureckými lázněmi byly navrženy podle historického základu a jejich chybějící části byly nahrazeny. Nezapomnělo se ani na dřevěné haltýře z pozdějšího období vývoje.

Síť cest
Před obnovou byla síť cest v zahradě téměř zaniklá. Při obnově byly cesty rozděleny do dvou základních kategorií podle jejich provozního významu.
První kategorií jsou páteřní cesty, které byly obnoveny tak, aby zajišťovaly spolehlivou obsluhu areálu nejen pro návštěvníky, ale i pro techniku údržby.
Druhou kategorií jsou vedlejší cesty, které byly zřízeny technologií štěrkového drnu. Jsou určeny pro zvídavé návštěvníky, kteří chtějí v zahradě strávit více času, prozkoumat ji a zažít neobvyklé výhledy ze svahu do parteru.
Zářezy cest do svahu byly oproti původnímu stavu rozšířeny tak, aby odpovídaly dnešním standardům pro současný návštěvnický provoz.

Vegetační prvky
U Čínského pavilonu byla obnovena orientální zahrada, oddělená od parteru vysokým habrovým plotem. V parteru byly vysázeny ovocné stromy, hrušně a jabloně. Pod tureckými lázněmi budou vysazeny hrušně v kuželu.
Staré jabloně z původního sadu jsou zastoupeny v orientální části a vyvažují atmosféru starobylosti místa.
Kromě ovocných stromů jsou na svazích Pernštejnské zahrady vysazeny pouze původní druhy dřevin, jako jsou buky, lípy, javory a tisy, které tvoří vegetační celek propojující pohledy na jednotlivé historické budovy. Výsadba je doplněna luční vegetací, která rovněž přirozeně zpevňuje svah, podpořený chatami. Nejvýchodnější část zahrady bude zachována jako přírodní divočina se skalními výchozy, kde dříve rostly botanické druhy vázané na skalní a suťová stanoviště.

Vodní prvky
V rámci obnovy byl celý vodní systém zahrady vytvořen pomocí moderní čerpací technologie.
Nový vodní systém zahrnuje nejen historické prvky na hlavní ose, ale také bazén s fontánou, vodní schody pod tureckými lázněmi a velký bazén.