Zástavba této lokality plně odráží rostlé středověké založení obce. Křivolaké uličky a zákoutí mezi domy mají svůj jedinečný charakter. Nabízejí svým obyvatelům místa pro setkávání na otevřeném prostranství i odpočinek ve stínu stromu.

Inspiraci hledáme v tradičním venkovském prostoru a znovu objevujeme typické prvky, jako je lavička na zápraží, studna na křížení cest, pítko pod stromem, kaplička na návsi, trávou prorůstající kamenná cesta vedoucí k domu. Pes štěká u sousedů za zdí a v obecním rozhlase čte hlasatelka poslední zprávy. Děti si hrají na hřišti a opodál sedí babičky a klábosí.

Základní asfaltové komunikace vymezující pohyb vozidel jsou doplněny drobnou odsekovou žulovou dlažbou a štípanými kamennými obrubníky. V méně frekventovaných částech komunikací je použita nepravidelná kamenná dlažba s různým stupněm zatravnění, případně travnatá plocha. Kamenné plochy jsou lokálně doplněny prostory zelených předzahrádek vymezených štípanými žulovými obrubníky.

Vzhledem k vesnickému charakteru zástavby jsou nové stromy navrženy ovocné s drobnými záhony přímo v uličním parteru vymezenými štípanými žulovými obrubníky. Stromy ukončují průhledy ulicemi nebo doplňují liniovou výsadbu.

Měkce tvarované prvky drobné architektury – kaplička sv. Ludmily a studánka – jsou z broušeného betonu doplněného černým kovem a bronzovými plastikami. Dávají svébytný charakter dvěma hlavním ohniskům lokality. Výškový rozdíl podél ulice Na Hůrce je vyrovnán kamennou opěrnou zídkou a zatravněným svahem.