Původní objekty menzy a kolejí architekta Karla Pragera zůstaly jen torzem nedokončeného areálu univerzitního kampusu na břehu Vltavy. Stavba menzy z 80. let minulého století měla nespornou architektonickou kvalitu odpovídající době svého vzniku. Pro nové využití však byla nutná radikální proměna.
Návrh přestavby zachovává vnější tvar a proporce původního objektu menzy. Zásadním zásahem je vytvoření velkorysého centrálního prostoru dvorany s horním osvětlením pronikajícím mezi nosníky střešního světlíku. Dvorana s dvojicí jednoramenných schodišť je srdcem a společenským centrem fakulty. Po obvodu dvorany jsou umístěny konzoly galerií s přístupem do seminárních místností a pracoven pedagogů. Na nejnižší úrovni dvorany jsou společné posluchárny, aula, fakultní knihovna a děkanát. Prostoru dominuje sestava odpočinkového sedacího nábytku v oranžové barvě.

Mezi použitými materiály převládá pohledový beton kombinovaný s jemnou kovovou sítí podhledů, černá stěrka podlahy a bílé truhlářské prvky.
Předsazený celoprosklený strukturální fasádní plášť slouží jako účinná akustická ochrana proti hluku ze silničního Městského okruhu v těsné blízkosti objektu. Zdvojená fasáda současně umožňuje přirozené větrání a regulované stínění vnitřních prostor. Zaoblení prosklených nároží je odkazem na původní architektonické ztvárnění stavby.
Zdroj tepla zajišťuje stávající plynová kotelna sloužící celému areálu budov. Jako zdroj chladu je využita chladící jednotka se vzduchem chlazenými kondenzátory. Vytápění i chlazení budovy zajišťuje podlahové topení v kombinaci s podhledovými fancoily. Řízení vnitřního prostředí, včetně regulace topení, chlazení, větrání (i přirozeného), stínění, osvětlení včetně možnosti stmívání, zajišťuje elektronický systém BMS.
Zastavěná plocha 4974 m2
Obestavěný prostor 69063 m3